6. dil z USA

Cerven 22 Je nedele. Vstavame kolem osme, posnidame s Takako a Vicem a jdeme se podivat na mistni msi. Myslime si, ze tam potkame Jackie jako prekvapeni, ale v tom se velmi prepocitali. Amerika je velika ve vsech smerech kostely nevyjimaje. Sal odhadem pro 1000 az 1500 lidi neni dostatecne maly, aby jsme ji potkali. Ovsem potkavame spoustu jinych znamych. Po msi nas Victor protahne vsemi zakoutimi jejich kostela. Je tu par kancelari, x mistnosti na ruzne prace pro deti, maly obchudek apod. Pote se presouvame do druhe budovy, kde je restaurace, basketbalove hriste, skate park, nahravaci studio apod. Po teto budove nas provazi Holly dvojce Noel, kterou zname ze Revnic. Opoustime hlavni budovy ginghamsburskeho kostela a jake to prekvapeni, kdyz kousek dal jsou dalsi 3 starsi budovy. Dve slouzi pro mse behem tydne, ty novejsi o vikendu. Posledni z budov slouzi jako second hand. Lide tam daruji veci potrebne pro vybaveni baraku, od lampy pres pohovky a dokonce tam maji I par opravenych aut. Tady je holt auto nezbytna soucast vybaveni rodin. Vzdalenosti jsou tu opravdu jine. Casto se lidi dostavaji do prace hodinu autem. Mestska doprava tu neni, diky tomu, ze pred par lety platili za litr benzinu kolem par centu {2$ / galon}, tak ji nepotrebovali, ani by ji nevyuzivali. Po okruzni jizde mestem se vracime na veceri. Varil Vic, a bylo to fakt dobry. Chvili povidame okolo stolu a unaveni lehame do postele. Cerven, 23 Pondeli Dnes vyrazime na dalsi okruzni jizdu obchody a dalsi obchody. Rano jsme odvezli pujcene auto na letiste. Meli jsme par veci, co musime udelat – nejake darky, obleceni atd. Navstivili jsme MUZEUM LETECTVI. Vic byl letec v armade, tak nam k tomu povedel spoustu zajimavosti. Mame I hodne fotek. Haobedvali jsme se v jedne italske restauraci. Vic je velmi komunikativni cloveka tak se hned dava do reci s obsluhujicim cisnikem. Pote co nas usadili, totiz oznamil cisnikovi, ze to misto se mu nelibi a ze jsme hoste z evropy a ze nam urcite nevybral nejlepsi misto, zvedl se a po projiti cele hospody ukazuje na stul, jestli se nam libi. Kyvame samozrejme ze ano, cisnik se omlouva a odchazi. Poznavame kulturni rozdilnosti, nove poznatky. Vecer nas Takako bere do japonske restaurace. Takako uplne zarila, bylo videt, ze je rada, ze si muze popovidat japonsky. Evidentne tam chodi pravidelne jelikoz vsichni se znaji. Sushi bylo vynikajici.

Vytvořil: Uzel | Přidáno: 2008-06-25 23:29:16 | Sdílej na Facebooku